Dovednosti a výbava Reportáž

Bushcraft: dvacet kilo na zádech, lehčí hlava

S Honzou a Ondrou se snažíme čtyřikrát do roka vyrazit do přírody. Naložit batohy, dojít na místo, postavit přístřešek a přespat venku. Náš první letní bushcraft tentokrát vyšel až na konec léta a zavedl nás do severních Čech. Čekaly nás výhledy, vaření na ohni a hlavně čas, který jsme si vyhradili pro sebe a jeden pro druhého.

Bushcraft: dvacet kilo na zádech, lehčí hlava Reportáž

Čtyřikrát do roka není nijak závratná frekvence. Přesto to znamená čtyřikrát sladit kalendáře, odložit jiné plány a skutečně vyrazit. S Honzou a Ondrou se o tenhle rytmus snažíme pravidelně. Máme rádi pobyt v lese, baví nás něco si vlastníma rukama připravit a chceme spolu trávit čas i jinak než při krátkém setkání mezi dalšími povinnostmi.

Tentokrát jsme zamířili do severních Čech, do krajiny s hradem na obzoru a výhledy do okolí. Na zádech měl každý z nás přibližně dvacet kilo. Vybavení na spaní, přístřešek, jídlo a další věci, se kterými jsme si chtěli pobyt venku zařídit po svém.

Část té váhy přitom měla docela příjemný důvod: chtěli jsme si také dobře uvařit.

Co vlastně na tom bushcraftu děláme?

Bushcraft se dá česky přiblížit jako soubor dovedností pro pobyt v přírodě. Patří k němu orientace, volba místa pro přenocování, stavba přístřešku, práce s nástroji, zacházení s ohněm nebo příprava jídla. Důležitou součástí je také schopnost rozumět prostředí a chovat se v něm ohleduplně.

Hranice mezi bushcraftem, tábořením a trampingem nejsou ostré. Pro nás je na bushcraftu podstatné právě to, že si část zázemí sami připravujeme a procvičujeme při tom praktické dovednosti. Máme s sebou vybavení i zásoby. Vyrážíme dobrovolně, abychom si pobyt venku užili a něco si vyzkoušeli.

Z běžných potřeb se tak stává konkrétní práce: kde budeme spát, jak napneme plachtu a na čem připravíme večeři. Když velkou část týdne trávíš u počítače, má taková změna činnosti svoje kouzlo. Ruce mají co dělat a výsledek vidíš přímo před sebou.

Nejdřív cesta, potom vlastní zázemí

K našim výpravám patří cesta s batohem a hledání vhodného místa. Už samotné nesení vybavení připomene, že každá přibalená věc něco váží. Dvacet kilo je popis našich batohů; při první výpravě nemá smysl brát jejich hmotnost jako cíl.

Na místě pak přichází na řadu přístřešek a příprava ležení. Tentokrát mezi stromy vyrostl jednoduchý přístřešek z plachty. K výpravě patřila také práce se dřevem a nožem, včetně opracovaných dřevěných kolíků. Jsou to drobnosti, na kterých se dá dobře učit přesnost, trpělivost a zacházení s nástrojem.

Při výběru místa přitom nestačí, že se nám líbí. Je potřeba podívat se i nad sebe, vyhnout se poškozeným stromům a suchým zavěšeným větvím, zohlednit počasí a přemýšlet, kudy by při dešti tekla voda. Přístřešek by měl využívat vhodné místo s co nejmenšími zásahy do okolí. Kvůli jedné noci není důvod poškozovat živé stromy nebo rozhrabávat lesní půdu.

Stejně důležité je předem ověřit, kde vůbec můžeme tábořit. V lese je táboření a rozdělávání ohně mimo vyhrazená místa obecně zakázané; příslušnou výjimku může podle lesního zákona povolit vlastník lesa. Zákaz otevřeného ohně se vztahuje také na pás do 50 metrů od jeho okraje. V chráněných územích navíc platí další pravidla, která samotný souhlas vlastníka nenahrazuje. Podrobnosti uvádí lesní zákon a přehled Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Pro plánování je užitečné vědět i to, že prosté přespání pod širákem a tábor s přístřeškem a ohněm nejsou totéž. Ani staré nalezené ohniště samo o sobě nedokládá, že je na daném místě oheň povolený.

Večeře, kterou si musíš připravit

Na téhle výpravě přišly na řadu mimo jiné špízy s masem, cibulí a paprikou. Přivézt suroviny, nakrájet je, připravit a uvařit si venku je pro mě součást zážitku. Jídlo zaměstná ruce a zároveň dává společnému času příjemný rytmus.

Právě na podobných obyčejných činnostech mě baví, jak člověka přivedou k tomu, co zrovna dělá. Musíš se věnovat noži, surovinám nebo vaření. Když je přístřešek připravený a jídlo hotové, můžeš si sednout a už nikam nespěchat.

Oheň k našim výpravám patří, ale vždycky je potřeba přizpůsobit plán místu a podmínkám. Při suchu, silném větru nebo platném zákazu se bez něj obejít. Tam, kde je povolený a bezpečný, má zůstat pod dohledem a s připravenou vodou na uhašení. Stejně dobře může výprava fungovat i s jídlem, které ohřívání nepotřebuje.

Čas na rozhovor, který nemusíš přerušit

Vedle pobytu venku a praktických dovedností je pro mě důležitá ještě jedna věc: máme na sebe čas.

V běžném týdnu se snadno potkáš s kamarádem a přitom částí hlavy zůstáváš u práce. Víš, co ještě musíš dodělat, kam potřebuješ zajet a v kolik zase odejdeš. Tady jsme si na společný pobyt vyhradili čas dopředu. Můžeme si povídat o všem možném, nechat rozhovor chvíli být a pak se k němu zase vrátit.

Nemusí z toho pokaždé vzniknout zásadní debata. Stejnou cenu má obyčejné povídání, humor nebo chvíle, kdy každý něco připravuje a nikdo nemá potřebu ticho vyplňovat.

Tohle je jeden z důvodů, proč se snažíme vyrážet opakovaně. Přátelství potřebuje společný čas. Taková výprava mu dá prostor, který se mezi pracovní schůzky a každodenní zařizování někdy hledá obtížně.

Odchod patří k výpravě stejně jako příchod

Když je čas sbalit se, zbývá ještě jedna podstatná část pobytu: postarat se o místo, které jsme využili.

Na přístřešek nebo večeři se člověk těší snadno. Úklid už tak fotogenický není. Přesto právě při něm záleží na stejné pečlivosti jako při přípravě tábora. Místo má po našem odchodu zůstat co nejblíž stavu, v jakém bylo před příchodem.

  • Oheň skutečně uhasit. Ohniště důkladně prolít vodou, promíchat popel a postup opakovat, dokud nejsou zbytky ohně i podklad zcela vychladlé. Zmizelé plameny nejsou důkazem uhašení. Zakrytí kameny ani zasypání listím nenahrazuje kontrolu, že nic nedoutná. Oheň nesmí zůstat bez dozoru ani při odchodu spát.
  • Odnést všechny vlastní odpadky. Obaly, lahve, drobné útržky, kapesníky i zbytky jídla. Co uneseme cestou tam, odneseme také zpátky. Odpadky nepatří do ohně ani pod kámen.
  • Sbalit vlastní přístřešek a jeho součásti. Sundat plachtu, šňůry a upevnění. Vlastní dočasnou konstrukci podle jejího provedení šetrně rozebrat. Nenechávat na stromech provázky ani v zemi zapomenuté vybavení a při úklidu dál nepoškozovat okolí.
  • Projít místo ještě jednou. Podívat se tam, kde jsme spali, připravovali jídlo a odkládali věci. Drobnosti se v listí snadno ztratí z očí.

Zvláštní pozornost zaslouží ohniště. Jak upozorňuje Hasičský záchranný sbor ČR, skryté uhlíky mohou znovu vzplanout i po odchodu návštěvníků. Důkladné uhašení proto patří k činnostem, na které si necháme dost času.

Co si z lesa přenést domů

Na bushcraftu mě baví spojení pohybu, praktické práce a odpočinku. Člověk si něco odnese na zádech, připraví si zázemí, uvaří a stráví čas s lidmi, se kterými je mu dobře. Přitom si procvičuje schopnosti, na které v kanceláři často vůbec nedojde.

Do Cesty moderního rytíře mi taková zkušenost zapadá přirozeně. Rozvíjí samostatnost, rozvahu i spolupráci. Odpovědnost tu má docela konkrétní podobu: zacházet rozumně s nástroji, brát ohled na ostatní a postarat se o místo, kde jsme pobývali. V lese jsme návštěvníci a podle toho bychom se měli chovat.

Jestli tě podobná výprava láká, začni jednoduše. Vyber krátkou trasu, místo, kde je plánovaný způsob přenocování povolený, a počasí odpovídající tvým zkušenostem. Domluv se s někým zkušenějším. Připrav si vybavení na spaní podle nočních teplot, ochranu před deštěm, dostatek pitné vody, jídlo, čelovku, základní lékárničku a nabitý telefon s mapou. Někomu doma nech trasu a předpokládaný čas návratu.

S Honzou a Ondrou máme důvod se k těmhle výpravám vracet. Odpočineme si, něco si vyzkoušíme a máme prostor spolu normálně být. První letní bushcraft jsme tentokrát stihli až ke konci léta. O to větší smysl mělo ten domluvený čas opravdu využít.

Pokud máš někoho, s kým už dlouho plánujete podobný výlet, zkuste si rovnou vybrat konkrétní termín. Od něj se dá začít.

Tomáš GeisslerZakladatel Cesty moderního rytíře. Píše o charakteru, disciplíně a o tom, co z rytířství platí i bez zbroje.

Diskuze.

0 komentářů

Zatím žádný komentář. Píší je členové Řádu, vstup je zdarma.

Diskuze členů

Přidej se k rozhovoru.

Komentáře píší členové Řádu. Vstup je zdarma, po registraci tě vrátíme zpátky sem.

Rytířská bible / zdarma

Slova jsou začátek. Výcvik je cesta.

To, co čteš v Žurnálu, v aplikaci denně trénuješ. Začni Rytířskou biblí, nebo rovnou vstup do Zbrojnice. Obojí zdarma.

Vytvořit účet zdarma↗