Výzvy CMR: aby z „jednou“ nebylo „nikdy“
Zastavit se. Rozhlédnout se. Vybrat si něco, co má smysl, a udělat první krok. Na tom stojí výzvy Cesty moderního rytíře — od příspěvků na sociálních sítích až po osobní závazky a společné akce. Jejich hodnota se ukáže v tom, co přinesou do tvého života.
Průvodce Možná ses k Cestě moderního rytíře dostal přes zvláštní příspěvek na Instagramu nebo Facebooku. Výrazný obraz, rytířská symbolika, krátká výzva. Něco tě zaujalo, ale nebylo úplně jasné, co za tím vším stojí.
Právě tak CMR začínala. Zveřejňoval jsem výzvy, lidé reagovali, někteří se zapojili a další postupně objevovali souvislosti. Vznikala zvědavost i otázky.
Dnes už za příspěvky stojí další obsah, aplikace, komunita a skutečná setkání. Výzvy ale zůstávají jedním ze základů celého projektu.
Chci proto vysvětlit, proč je dělám, jak spolu jednotlivé části souvisejí a co si z nich můžeš vzít, i když jsi tady právě poprvé.
Když přes dnešní úkoly přestáváme vidět vlastní život
Ráno vstaneš, vyřešíš práci, zprávy, nákup, rodinu a další věci, které zrovna potřebují pozornost. Večer jsi unavený. Zítra pokračování.
Spousta toho, co děláš, je důležitá. Chceš zajistit rodinu, dobře bydlet, odvádět kvalitní práci a mít nějakou jistotu. Jenže při každodenní péči o všechny tyhle věci se může postupně vytratit pohled na celek.
Řešíš další úkol, další výdaj, další termín. Na otázku, kam vlastně směřuješ, už nezbývá prostor.
Ta pěna dní dokáže zakrýt i docela obyčejné přání. Chtěl jsi začít plavat. Naučit se něco rukama. Vyrazit do hor. Vrátit se ke čtení. Najít si koníček, u kterého nebudeš pořád přemýšlet o práci.
Pořád to chceš. Jen se to přesouvá do neurčitého „jednou“.
Výzva může do tohohle koloběhu vstoupit jako krátké přerušení:
Zastav se. Podívej se, čemu dáváš čas. Co z toho sis vybral a co už jen udržuješ v chodu?
Někdy zjistíš, že tvé priority pořád platí. Jindy si všimneš, že už měsíce plníš očekávání, která ani nejsou tvoje. Třeba věnuješ příliš mnoho energie tomu, abys něco dokázal lidem, na jejichž názoru ti vlastně nemusí tolik záležet.
Takový odstup může pomoci znovu najít místo i pro vlastní zájmy, zvědavost a radost.
Jak do sebe výzvy CMR zapadají
Sedm veřejných výzev, které dnes na našich sítích najdeš, představuje první kontakt s tímto přístupem. Mají zaujmout, položit otázku a nabídnout konkrétní čin.
Celou návaznost lze popsat jednoduše:
| Část CMR | K čemu slouží |
|---|---|
| Výzvy na sociálních sítích | Přinesou impuls a jednoduché zadání, které si můžeš vyzkoušet. |
| Obsah a nástroje pro reflexi | Pomohou ti podívat se na vlastní situaci a vybrat oblast, které chceš věnovat pozornost. |
| Výzvy v aplikaci a vlastní závazky | Dají záměru konkrétní podobu, rozsah a čas. |
| Komunita a společné akce | Nabídnou možnost sdílet zkušenost a něco podniknout s dalšími lidmi. |
Můžeš se zapojit do jedné veřejné výzvy. Můžeš si vybrat další v aplikaci, navrhnout vlastní nebo se přidat ke společné akci. Každý si hledá míru zapojení, která mu dává smysl.
Rytířská symbolika tomu dává příběh. Odvaha, věrnost slovu, rozvaha nebo služba se ale nakonec projevují v docela běžném jednání: začneš něco odkládaného, dodržíš domluvu, věnuješ někomu čas nebo se po neúspěchu vrátíš k práci.
Proč někdy stačí zdánlivě malý úkol
U výzvy Stráž bylo zadání jednoduché: sedm dní po sobě napsat komentář pod příspěvek. Následovalo rozuzlení Opakuj.
Samotný komentář zabere chvíli. Zajímavé začíná být až to, jestli si na něj vzpomeneš i další den. A potom znovu. Jestli se vrátíš k něčemu, k čemu ses rozhodl přihlásit, když už první nadšení trochu opadlo.
Takový úkol je malou příležitostí pozorovat vlastní jednání. Pamatuju si, co jsem slíbil? Potřebuju připomínku? Zapomněl jsem? Chci v tom ještě pokračovat?
Podobně fungují i větší závazky. Jednoduchá výzva umožňuje tenhle princip vyzkoušet na něčem nenáročném.
Některé výzvy přitom mají člověka vyvést ze zavedené rutiny. Jiné mu pomáhají užitečnou rutinu teprve vytvořit. Obojí má své místo. Rozhoduje, co právě potřebuješ.
Výzva může vést k sobě i k druhým
V CMR pracujeme se čtyřmi oblastmi: Tělo, Mysl, Duch a Služba. Výzvy se proto netýkají pouze fyzického výkonu.
Pohybová výzva tě může přivést ke sportu, který jsi ještě nezkusil. Čtení otevře nové téma. Chvíle věnovaná vlastním hodnotám pomůže pojmenovat, co chceš v životě zachovat nebo změnit. A konkrétní pomoc někomu dalšímu připomene, že své schopnosti můžeš využít i mimo vlastní cíle.
Dobře to ukazuje výzva Prolij krev, spojená s darováním krve nebo plazmy.
Sám jsem jako mladší měl problém s jehlami a injekcemi. Dnes už to tak nemám, ale pamatuju si, že i něco pro ostatní běžného může být pro konkrétního člověka nepříjemná překážka.
Rozhodnutí informovat se o dárcovství a případně se objednat tak může spojit osobní krok s užitkem pro druhé. O zdravotní způsobilosti k odběru ovšem rozhoduje odběrové pracoviště a za připuštění k odběru odpovídá lékař. To platí i tehdy, když má člověk velkou chuť výzvu splnit.
Kdo darovat nemůže, může hledat jinou konkrétní podobu služby. Věnovat čas, schopnost nebo pomoc tam, kde je potřeba.
A podobně chci přemýšlet i o ostatních výzvách: jaký smysluplný čin z nich může vzniknout a komu prospěje?
Vyber si výzvu, která je skutečně tvoje
Pro člověka, který nepije alkohol, nepředstavuje měsíc bez alkoholu žádnou změnu. Nekuřák si třiceti dny bez cigaret nic nového nevyzkouší.
Jinou situaci má někdo, komu do každého dne vstoupily nikotinové sáčky a začíná mu vadit, jak obtížně se bez nich obejde. Jeho osobním tématem může být právě odvykání. Nikotin je návykový a závislost může vznikat i při užívání sáčků; smysluplným prvním krokem proto může být také vyhledání odborné podpory.
Stejná osobní přiměřenost platí u pohybu a čtení.
Sto kliků denně po třicet dní je výrazné zadání. Před jeho přijetím ale potřebuješ zvážit současnou kondici, techniku, celkovou zátěž a prostor pro regeneraci. Pro někoho bude vhodnější úplně jiný pohybový úkol.
Pět knih za měsíc zase může oslovit člověka, který už pravidelně čte. Pokud jsi několik let žádnou knihu neotevřel, může být užitečnějším začátkem jedna vybraná kniha a pravidelný čas na čtení. Důležité je i to, co si z ní odneseš.
Dobrá výzva má vztah k tomu, kde právě jsi a kam se chceš posunout.
Měla by tě něčím oslovovat, vyžadovat určité úsilí a zároveň odpovídat tvým možnostem. Nemusíš přebírat cizí zadání jen proto, že na obrazovce vypadá působivě.
Memento mori: odstoupit od seznamu úkolů
Zvláštní místo má v CMR zrcadlo spojené s myšlenkou memento mori — připomínkou vlastní konečnosti.
Právě tady se každodenní pohled rozšiřuje. Uprostřed běžného týdne řešíš, co musíš stihnout do pátku. Při podobné reflexi se ptáš, čemu chceš věnovat další roky.
Kolem čtyřicítky může být taková otázka docela konkrétní. Už máš za sebou kus života. Víš, kolik času dokáže spolknout práce, starosti a odkládání. Současně nemáš jistotu, kolik dalších příležitostí dostaneš.
Co bys chtěl zkusit, dokud můžeš? Komu se chceš věnovat? Kterou vlastní zálibu už dlouho odsouváš? Co by tě mrzelo, kdyby zůstalo jen u přemýšlení?
Připomínka konečnosti může dát těmto otázkám váhu.
A potom má smysl znovu sestoupit ke konkrétnímu kroku. Najít termín kurzu. Zavolat člověku, se kterým se chceš potkat. Vyhradit si čas na něco, co ti v životě chybí.
Co když výzvu nesplníš
Některá zadání zvládneš hned. U jiných zjistíš, že sis naložil příliš, zvolil nevhodnou chvíli nebo podcenil překážku.
Pokud mělo být úkolem třicet dní něco opakovat a vydržel jsi osm, výzva podle zadání splněná není. Těch osm dní ale pořád představuje zkušenost, se kterou můžeš pracovat.
Kdy se to začalo rozpadat? Co tomu předcházelo? Chyběl čas, připomínka, příprava, nebo ti samotný cíl za to úsilí vlastně nestál?
I výzkum vytváření každodenních návyků ukazuje, že jediné vynechání nemusí celý proces zmařit. Ve studii Phillippy Lally a kolegů, která sledovala jednoduché návyky spojené s jídlem, pitím a pohybem, jedno vynechání příležitosti podstatně nenarušilo jejich vznik. Doba potřebná k růstu automatičnosti se mezi lidmi výrazně lišila.
Pro naše výzvy si z toho beru praktický podnět: vyhodnoť pokus a rozhodni o pokračování.
Někdy zopakuješ stejné zadání. Jindy upravíš jeho rozsah nebo si připravíš lepší podmínky. U některých témat požádáš o pomoc.
Smysl má také závěrečná otázka po úspěchu: Co z toho chci zachovat, až výzva skončí? Právě odpověď může propojit krátký úkol s dlouhodobější změnou.
Z výzvy může vzniknout setkání
Výzvy mají v CMR ještě jednu důležitou úlohu: dávají lidem konkrétní důvod něco podniknout společně.
Na Valachy Man jsme vyrazili v pěti. Většina z nás se do té doby znala hlavně z WhatsAppu a online hovorů. Společný závod dal naší domluvě datum, místo a obsah. Následovala příprava, cesta a víkend, při kterém jsme se poznali osobně.
Podobně mě účast ve výzvách OCR LEV přivedla na trénink na Dukle se speciálními silami.
Takový výsledek samozřejmě nemůžeš očekávat od každého úkolu. Ukazuje ale, že zapojení může otevřít další možnosti: objevíš novou činnost, poznáš lidi nebo se dostaneš do prostředí, které jsi dosud znal jen zvenku.
Proto chci, aby výzvy CMR pokračovaly i za hranice sociálních sítí.
Jedna věc, kterou začneš tento týden
Pokud chceš tento přístup vyzkoušet, vyber si jednu věc, kterou už nějakou dobu odkládáš. Potom si napiš:
-
Proč ji chci udělat? Co má přinést mně nebo někomu dalšímu?
-
Co přesně udělám a kdy? Vyber první krok, který se vejde do skutečného týdne.
-
Podle čeho poznám splnění? Zadání musí být srozumitelné i ve chvíli, kdy se ti nebude chtít.
-
Kdy se ohlédnu? Urči si chvíli, kdy vyhodnotíš zkušenost a další postup.
Může to být první lekce nového koníčku, pravidelné čtení nebo příprava společného výletu. Veřejná výzva může posloužit jako inspirace. Vlastní zadání si můžeš vytvořit také.
Výzvami chci v Cestě moderního rytíře podporovat právě tuto schopnost: všimnout si, co je pro tebe důležité, udělat pro to něco konkrétního a vracet se k tomu.
Co je tvoje „jednou“ — a jaký první krok pro něj uděláš tento týden?
Líbilo se ti to?
Srdce řekne autorovi, že text stál za to. Dávají ho členové Řádu, vstup je zdarma.
Diskuze.
Přidej se k rozhovoru.
Komentáře píší členové Řádu. Vstup je zdarma, po registraci tě vrátíme zpátky sem.
Díky Tome. Pro mě jsou výzvy skvělé zpestření té šedivé denní rutiny. Je to něco, co je nové, baví mě to a je to časově omezené - a já se pak mohu rozhodnout, kterou výzvu protáhnu do zvyku a do té své rutiny (např. že si už rok a půl píšu, co jím) a nebo to po výzvě opustím, třeba dávat si denně studenou sprchu - a dám si ji jen jednou za čas. Podstatné pro mě je pořád něco zkoušet a rozhodovat,co z toho zachovat a věnovat tomu čas dál a co ne.